Olympijská vlajka
Tato světoznámá vlajka je symbolem mezinárodního olympijského hnutí reprezentovaného Mezinárodním olympijským výborem (MOV). Vlajka má podobu bílého obdélníku (poměr stran 2:3), ve kterém je umístěn nejvyšší symbol olympismu – pět navzájem se protínajících kruhů modré, žluté, černé, zelené a červené barvy. Podobu vlajky navrhl v roce 1914 zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin. Kvůli 1. světové válce zavlála poprvé olympijská vlajka až v Antverpách v roce 1920.
Baron de Coubertin vysvětlil v roce 1931 podobu vlajky a význam zobrazených symbolů takto: „Olympijská vlajka […] má bílé pozadí s pěti protínajícími se kruhy uprostřed: modrým, žlutým, černým, zeleným a červeným […] Tato podoba je symbolická; reprezentuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, přičemž těchto šest barev se objevuje na všech národních vlajkách současnosti.“ Přestože baron de Coubertin očividně vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly a MOV výslovně uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent, stále některé zdroje uvádějí seznamy významů barev takto: zelená – Evropa, červená – Amerika, žlutá – Asie, černá – Afrika, modrá – Oceánie.
Olympijská vlajka je slavnostně vztyčována během slavnostního zahajovacího ceremoniálu každých olympijských her. Na stadion ji přináší rozprostřenou ve vodorovné poloze delegace vybraných atletů nebo významných osob, které jsou známe pozitivní prací pro společnost (tento rituál byl zaveden v roce 1960 na Letních hrách v Římě). Vlajka musí nad stadionem vlát po celou dobu her a její snětí během slavnostního zakončovacího ceremoniálu je signálem ukončení her. Druhá vlajka je užívána při olympijském slibu. Na konci her vrací starosta organizátorského města vlajku do rukou prezidenta MOV, který ji předává starostovi města, které je příštím hostitelem her.
Vlajka OSN
Vlajka Organizace spojených národů byla oficiálně přijata 20. října 1947. Má světle modrý list, v jehož středu je bílý emblém OSN – zjednodušená mapa světa mezi severním pólem a 60° jižní šířky ve vyrovnávacím azimutálním zobrazení v normální poloze, která má zakresleny siluety všech obydlených kontinentů. Kolem jsou dvě olivové ratolesti symbolizující mír. Často používané jsou také vlajky odborných organizací zřízených OSN, jako je Dětský fond OSN (UNICEF) nebo UNESCO.
Vlajka Evropské unie
Vlajka EU je sice spojována s Evropskou unií, ale původně byla užívána Radou Evropy a měla reprezentovat celou Evropu, nikoliv konkrétní organizaci. V roce 1953 měla Rada Evropy 15 členů. Bylo navrženo, aby budoucí vlajka měla jednu hvězdu pro každého člena, přičemž by se počet při přijetí nových členů již neměnil. Počet 15 hvězd však nebyl z různých důvodů přijatelný, proto se ustálil na dvanácti a nesouvisí s počtem členů. Dvanáctka byla přijata bez politických souvislostí jako symbol dokonalosti a úplnosti a vzhledem k jeho všudypřítomnosti v evropské kultuře a tradicích, například v počtu znamení zvěrokruhu, hodin na ciferníku hodin, měsíců v roce, počtu apoštolů atd. Podoba vlajky byla Radou Evropy přijata 8. prosince 1955, symbolem Evropského společenství se stala 26. května 1986. Evropská unie, vzniklá na základě Maastrichtské smlouvy v roce 1992, která Společenství nahradila, převzala také jeho vlajku. Vlajka je vyobrazena na přední straně všech eurobankovek, na mincích je pouze kruh hvězd.
Vlajka Červeného kříže
Symbolem červeného kříže se stala vlajka, která vychází z vlajky Švýcarska s tím rozdílem, že má přehozenou barevnou kombinaci – bílé pozadí a na něm červený kříž. Pro muslimský svět má vlajka podobu červeného půlměsíce na bílém pozadí. Ve státech, mezi které patří např. Japonsko, pro které jsou předchozí náboženské symboly nepřijatelné, je na vlajce červený čtverec postavený na vrchol (také označovaný jako krystal) na bílém pozadí. V Izraeli se užívá symbolu Červené Davidovy hvězdy.
